Karel Poláček (Zemský trestní soud v Praze) Praha 14. července „Jste vinen?“ – „Nikoli, nikterak, vůbec, ani kapánek, slavný soude. Já bych se přiznal, přece mám z toho pojem. Já mám svědky, jedenáct hudebníků, kteří všichni musejí říci, že jsem nevinnej.“ – „Jak jste se s Hrachovcem setkal?“ – „Jak jsem se setkal? Račte vědět,…
Extempore Vlastimila Buriana
Karel Poláček (Zemský soud v Praze) Praha 28. června V noci na 3. června kráčeli manželé Turkovi z vinárny domů. Byla noc, byla tma a na Václavském náměstí pobíhal pes dobrman. „Hleď,“ pravila paní Josefina Turková manželi svému. „To je hezkej pes. Zapískej na něho, já ho chci pohladit.“ Pan Turek našpulil poslušně ústa a…
Tajemství zeleného domu
Karel Poláček (Okresní soud v Praze) Praha 23. června V jednom domě v Umrlčí ulici na Malé Straně, jehož průčelí bylo kdysi natřeno zelenou olejovou barvou a kde nad vchodem vztyčena je ruka držící vinný hrozen, v tomto domku, jenž v poctivosti zestaral a rozpraskal, bydlel vzadu přes pavlač oficiál, nemladý již pán, a ten…
Věc, která se přihodila v pátém roce republiky aneb Nebezpečné dědictví
Karel Poláček (Zemský trestní soud v Praze) Praha 16. června Historický úvod: Je známo, že republika zdědila po staré říši nejen úřady, ale i úředníky. Úřadů bylo hodně, tím více však úředníků, kteří byli podrobeni přísnému republikanizování tím způsobem, že stará rakouská čapka, takzvaná „augstöre“, byla nahrazena francouzskou čapkou a proslavený „flottenrock“ zbaven knoflíků s…
Historie s ukradenými hodinkami
Karel Poláček (Zemský trestní soud v Praze) Praha 14. června Dne 11. dubna roku tohoto vypravila paní Tvrdíková manžela svého Josefa, železničního zřízence a člověka mohutného, z Neratovic do Prahy, kdež měl nějaké pořízení. Dala mu na cestu 500 Kč a povídala mu, ať je opatrný na sebe a na peníze, že v Praze jsou…
Tak to někdy bývá
Karel Poláček (Okresní soud v Praze) Praha 9. června Tak to někdy bývá, a zvláště když je jemu pětašedesát let, ona pak má svých devětapadesát let, že by už mohli si dáti pokoj a raději si vzíti knížku a pomodlit se. Bylo to v masopustě tohoto roku, když Ferdinand Borovička, starý řemeslník, jemuž již klouby…
Slepá sestřenice, její muž a ten pan Freund s brejlema
Karel Poláček (Zemský trestní soud v Praze) Praha 6. června Tadyhle na kraji usedl ten maličký pan Beck, uprostřed ohromná a rozložitá manželka paní Pavlína a ten, co seděl vedle paní Beckové, je ten pan Freund, co má ty brejle, ten pan Freund, co nedá na sebe dopustit, pan Freund, co chodí vždycky rovnou a…
Občovský starosta
Karel Poláček (Porota v Praze) Praha 2. června Bylo to léta Páně 1921. Podzimní slunce usmívalo se na vísku Občov jako babička, když přinese vnoučátko ze školy pěkné vysvědčení a ona mu za to dává perníkového husara, na strništi kejhaly strašně husy, mávajíce perutěmi, jako by chtěly odletěti do teplejších krajů, švestky modraly se v…