Karel Poláček
(Zemský trestní soud v Praze)
Praha 1. března
V hudebním kroužku malířů, lakýrníků a spřízněných živností vypomáhal svého času pan Josef Kuthan, člověk vážný a krátkých nohou, a foukal tam bombardon. Je známo, že hudebníci na bombardon jsou lidé přemýšliví a ctižádostivých plánů a jejich nástroj je v přemyšlování podporuje a navádí. Bombardonista totiž málo fouká, bombardon jen stručně přisvědčí k tomu, co ostatní nástroje povídají; jsou dlouhé pauzy, ve kterých bombardonista kuje ctižádostivé plány.
Náš bombardonista se rozhodl, že se udělá pro sebe a sestaví vlastní filharmonii. Proto chodil po známých hudebnících a sháněl nástroje. A tak od jednoho muzikanta vypůjčil si malý trombon, jinde získal velký trombon. Manželka jiného hudce půjčila mu velký buben a na jiném místě odnesl si bubínek i s paličkami. Jeden hudebník přišel tak o svůj klarinet, jiný oplakal flautu, onde zase přišel jiný o křídlovku. I činely, heligon a hoboje dostaly se do rukou pana Kuthana. A když měl podnikavý bombardonista celou tureckou muziku pohromadě, odnesl ji do zastavárny a řekl si, že dosti učinil jako soukromý podnikatel a že uvidí, co bude dále.
A dál bylo to, že byl pro zločin podvodu senátem vrchního rady Sýkory odsouzen na tři měsíce podmíněně. Žalobu zastupoval dr. Tomsa.
Lidové noviny 2. 3. 1923