(Zemský trestní soud v Praze)
Praha 25. října
Na lavici obžalovaných zasedl hubený vedle tlustého. Hubený byl chasník dvacetiletý, snivé kštice a zlodějských zraků. Žalováno na něho, že lezl do zaplombovaných vlaků a odnímal z nich pro svůj užitek věci movité, tak jako kufr s prádlem, bedny škrobu, nato vedle toho pak sem tam nějaký pytel mouky. S tlustým se pak vydali na uhlí z vagonů; hubený uhlí prodával, ale tlustý se spokojil jen s tím, co pro sebe potřeboval. Tlustý má taková malinká mrkavá očka, nos mu červená a zdá se mu, že by měl před senátem brečet. Kouká se na ten svět tak nevinně jako ústřice, které násilím otevřeli škebli. Je žalován, protože vlezl do bytu Neugebauerova a že „tam všecko sortýroval fackama a mne se na nic neptal a mně také ňákou dal“, jak se vyjádřil tento pán. Žaloba mu klade za vinu, že dvéře u Neugebauerova bytu vyrazil a ve světnici řádil pohansky, vandalsky, vizigótsky a turecky, kladívkem se bujně oháněl, že nos pana Neugebauera vykvetl barvou červenou jako květ kaktusu. Proč zatančil tento válečný tanec, žaloba neuvádí, ale při výslechu vychází najevo, že v tom byla žena, Eleona Koukalová se jmenovala, byla blízka srdci tlustého, jenž se nazývá Vojtěch Jizba, a stala se jí urážka. Obžalovaný se divil, že se dělá tolik rámusu pro dvéře, které za nic nestály. Kdyby rozbořil celý barák, nebyla by škoda, neboť je prý ze starého materiálu. Soud za předsednictví vrchního rady Hlouška nepřipojil se k názoru pana Jizby a podělil ho pro zločin veřejného násilí a krádeže čtyřmi měsíci žaláře nepodmíněně. Hubený, jehož jméno bylo Filípek a byl ze Žižkova, dostal pět měsíců. Žalobu zastupoval dr. Šouka.
Lidové noviny 26. 10. 1922